flash_on

rozvíjení
fantazie

cloud

tvořivě
i v deštivých
dnech

explore

seberealizace


face

cvičení
jemné
motoriky

extensions

nové
zážitky


jednoduché

zábavné

výsledek

nové

snadné





Roztírací barvy Gelatos - obrázky ožívají

Spojení možností voskovky a vodové barvy v jedné tubičce
Nový postup, materiál k výrobě vtipných, originálních koláží
Výtvory, vyrobené novou technikou vypadají profesionálně

Výtvarnou technikou Gelatos je možné vyrábět i trojrozměrné obrázky – vaše výtvory ovládnou prostor. A přesto je práce, či spíše zábava s Gelatos tak snadná.
Nic není nemožné - stačí jen barvy Gelatos, papír a pár kapek vody.
Nezbývá než si práci s Gelatos vyzkoušet. Jedině tak přijdete na to, že je to tak jednoduché.



   Jako vedoucí různorodé skupinky dětí, které se dříve jen nudily a poflakovaly bezcílně po ulicích našeho města. Dobře si já i děti pamatujeme naše první setkání. Nedopadlo to pro mne tenkrát vůbec pěkně. Stala jsem se terčem zájmu skupinky unuděných dětí z našeho sídliště. Pohybuji se na elektrickém invalidním vozíku a ráda trávím čas ve městě mezi lidmi. S dětmi jsem se při svých vyjížďkách potkala několikrát. Vždycky po mně koukaly, vím, že se o mně bavily, ale nikdy se nikdo z nich neosmělil mě ani oslovit.
   Až jednou – to jsem vyrazila na průzkum rybníka – přesněji vodní plošky na okraji města za sídlištěm. Docela jsem si to slunečné odpoledne užívala až odněkud přiletělo něco, co pláclo vedle mne do vody. Téměř okamžitě další a další. Pocit sedícího na vozíku bez možnosti utéct, bez možnosti jakkoliv se bránit – navíc když vůbec nevíte před čím, ten pocit bych nikomu nepřála a už nikdy nechci nic podobného zažít. Netrvalo to dlouho, ale já měla pocit, že věčnost. Sprška „bombiček“ zřídla já si všimla, že to jsou blátivé drny když v tom vzduchem prolétl ostrý dětský výkřik.
   Tak tohle bylo ještě horší než být terčem. Mně se v celku nic nestalo. Ve výkřiku jsem slyšela bolest a strach dítěte. Na vozíku jsem ale bezmocná, nezmůžu nic. Ukázalo se, že zraněným je chlapec – jeden z útočníků, který v zápalu „hry na boj“ uklouzl, sjel z blátivého svahu do vody – louže. Vlastně se nic nestalo, venku je příjemné teplo, trochu se namočil a pořádně se lekl, proto ten výkřik.
   Pomalu se z nás stali kamarádi. Děti mi začaly pomáhat, starším slovníkem bych řekla, že si nade mnou vzaly patronát. A nejvíc mi pomáhají tím, že mi plní dny, resp. části dnů, zábavným smysluplným programem. Chodíme spolu do obchodu výtvarnými a kreativními potřebami – PASTELKA. Tam nacházíme spoustu motivace, jak příjemně trávit volný čas. Posledním „hitem“ je technika Gelatos. Vyrábíme si papírové kamení a svádíme velké bitvy, do kterých už se aktivně zapojuji i já. Po bitvě jdeme ke mně domů, kde po svačině, každý malujeme obrázek na společné téma:“dnešní odpoledne“.